Hradecká sova 2010

Po loňské přestávce jsme se dohodli, že se zase podíváme do Hradce na Sovu, protože se nám tato šifrovačka líbí a je tak nějak pro nás přiměřeně těžká. Tým jsme poskládali jako minule – Romana, Terezka, Romča a Pavel. Chyběl nám jen Milan, na kterého je toho prý moc být celou noc vzhůru. Jako dopravu na místo a zpět jsme opět zvolili pohodlnou cestu vlakem a v sobotu v 11 hod. jsme vyrazili. Do Hradce jsme dojeli s dostatečným předstihem, takže jsme si ulovili dvě kešky a ještě stihli oběd v nedaleké jídelně. Na start jsme dorazili pěšky, abychom se trochu rozešli, a to s dostatečným předstihem, ale i tak jsme nebyli první. Okolo se už povalovalo spousta týmů. Čas do začátku hry jsme si zkrátili hraním prší a přemýšlením nad tím, co budeme dělat s velkou dřevěnou kostkou, kterou jsme dostali od orgů. Na nic kloudného jsme nepřišli, tak jsme ji uschovali do už tak přeplněného batohu.

16:00 hod. – 1. šifra – ÚVODNÍ ŘADA

Prvním úkolem bylo nakreslit dvanáctý člen řady obrázků, které byly v několikaminu­tových intervalech vyvěšovány na startu. Hned zkraje nás napadlo několik úžasných řešení, které jsme postupně museli opustit. Např. měsíce, znamení zvěrokruhu, obrázky podle písmen jdoucích těsně za sebou (ruční pluh, javor klen, gorila horská a alpský zámek) apod. Poté jsme konečně přišli na to, že se střídají zvířata, rostliny a věci, které mají přesný počet písmen (4, 5 a 6). Vyšlo nám tedy, že na dvanáctém místě bude zvíře na šest písmen, což bylo tedy opravdu správné řešení, ale my jsme si ho ještě specifikovali tak, že když první zvíře je gorila (savec) a druhé vrabec (pták), tak čtvrtým musí být nějaký plaz (3. řád obojživelníci, 4. řád plazi), a nakreslili jsme užovku, za kterou jsme dostali od orgů polohu dalšího stanoviště, a tak jsme tedy mohli docela brzy opustit start.

17:00 hod. – 2. šifra – KONFERENCE

Zápis ve vrcholové knížce 10.

Na druhém stanovišti bylo hned jasné, co a jak máme luštit. Potíž byla jen v tom, že některá jména nám moc neříkala. Naštěstí jich nebylo tolik, aby se po vyjití částečné tajenky nedala doplnit. Takže po chvíli nám vyšlo DALE NA RYBNIK VEKOSE a vesele jsme vyrazili dál. Bylo dobré, že se mohly brát vždy dvě kopie šifry, takže jsme vytvořili dvě dvojice a nezávisle na sobě luštili a pak to dávali vždy dohromady, což na jiných šifrovačkách není a musíme se všichni mačkat nad jednou šifrou a tak zanikne spousta skvělých myšlenek.

17:40 hod. – 3. šifra – ČÍSLA

Zápis ve vrcholové knížce 19.

Cestou k další šifře jsme potkali otevřenou hospůdku, a protože bylo docela teplo, začátek nám tak pěkně šel, tak jsme se rozhodli chvíli zde setrvat. Nápadů jsme měli opět spoustu, ale žádný nevedl k cíli. Proto jsme si poprvé zavolali o nápovědu. Byli jsme hlavně také zvědaví, jaké budou ty postupné nápovědy. Proto jsme vysypali všechny naše myšlenky, které jsme doposud měli a za to jsme obdrželi nápovědu, která zněla „Tato šifra je pěkně tučně vykutálená“. To nás nakoplo k správnému řešení a už se kostka kutálela a pomalu se nám objevovala první písmenka. Sice jsme asi v půlce udělali chybu a museli začít od začátku, ale nakonec nám vyšlo LABSKY MOST.

19:45 hod. – 4. šifra – ZEBRA

Zápis ve vrcholové knížce 27.

Bylo fajn, že všechna stanoviště byla vždy v rozumné vzdálenosti od sebe. I tady jsme hned zkraje pochopili, že si máme určit bílá a černá slova. U některých byl problém s přesným určením, např. mše, hůlka nebo kniha byly nejednoznačné. Naší chybou však bylo hlavně to, že jsme se snažili na slova napasovat dvojkovou soustavu nebo morseovku a nic z toho nešlo. Takže jsme se rozhodli podruhé zavolat o nápovědu, která nás navedla na Braillovo písmo, což nás tedy napadnout mohlo. No a pak už nám vyšlo BILA VEZ a bylo jasné, že letos už podruhé vystoupáme na Bílou věž.

21:20 hod. – 5. šifra – PODIVNÝ MORSE

Zápis ve vrcholové knížce 29.

Pod věží na nás čekal org s doplňujícími informacemi, že původně zamýšlený úkol selhal, tak že si máme šifru na věži jen vyzvednout. Na věž jsme si s chutí vyšlápli (já tam měla od minule nenajitou kešku) a mohli se kochat nádherným výhledem na noční Hradec. V dáli jsme zahlédli blikající světýlka, která však k luštění šifry už nebyla nutná, ale přesto jsme se je pokusili identifikovat, ale moc nám to nešlo, tak jsme byli rádi, že máme přepis, jak jsme si mysleli. Sešli jsme tedy opět dolů, a jelikož jsme byli přímo v centru a hodina byla ještě příznivá, sedli jsme si do osvědčené hospůdky na černou kněžnu a pro zahřátí si dali ještě upíří česnečku. Zde jsme zaujali obsluhu a pár štamgastů, kteří se nás vyptávali, co a proč tam děláme a sdělili nám, že nejsme první takoví jiní hosté, takže jsme zde udělali Sově malou reklamu. Že nejde o obyčejnou morseovku, bylo jasné hned a dokonce jsme se snažili aplikovat i převod na čísla, ale asi ne úplně přesně, aby nám vyšel smysluplný text. Ale stačilo by se trochu víc zamyslet, některá písmena zaměnit a měli bychom to. Ale nestalo se a proto jsme si opět zavolali o nápovědu, která zněla „Zkuste si to spočítat!“. To nás jen utvrdilo v tom, že jsme na správné cestě. Přehodnotili jsme tedy některé znaky a za chvíli nám vyšlo DALSI STANOVISTE SE NACHAZI V SIMKOVYCH SADECH U SKAUTSKE KLUBOVNY. Bylo to právě včas, už jsme měli dojedeno a dopito, zahrádka se zavírala, takže jsme mohli v klidu vyrazit dál.

23:05 hod. – 6. šifra – ASOCIACE

Zápis ve vrcholové knížce 27.

Na tomto stanovišti nás čekalo malé překvapení v podobě orgů a spousty aktivit. Asi nejzajímavější pro Terezku a Romču byl Tarzanův skok, kdy bylo nutné se vyšplhat po provazovém žebříku do několikametrové výšky a odtamtud skočit z malé plošinky na hrazdu a udržet se na ní několik sekund. Nám dole docela trnulo jen při pohledu na ně. Terezka šla jako první, ale nepodařilo se jí to. Pak vylezla Romča a ta úkol splnila. Za to jsme dostali jedno heslo. Ostatní úkoly pak už byly skoro brnkačka. Dva logické úkoly a Braillovo písmo jsme dali společnými silami, báseň vymyslela Romča, přesun hořící svíčky na ořechové skořápce pomocí niti z jednoho břehu na druhý tak, aby svíčka nezhasla, zvládla Terezka s Pavlem, u házení míčků do očí sovy jsem mohla zabodovat i já a nízké lanové překážky opět přelezla hbitě Terezka. Za všechna splnění jsme dostali vždy jedno slovo a ze všech těchto slov jsme měli vymyslet heslo, které jsme měli předat orgům. Nevím, zda to bylo vyčerpáním fyzickým i duševním, popůlnoční únavou nebo čím, ale s tímto úkolem jsme měli dost velké problémy. Až na několikerý pokus z nás orgové konečně dostali heslo růže a za to jsme získali další stanoviště.

01:20 hod. – 7. šifra – SLOVNÍ

Zápis ve vrcholové knížce 25.

Docela vyčerpáni jsme došli na další stanoviště. První část jsme zvládli hned, ale jaká slova máme počítat, na to jsme nepřišli. První nápověda, že tajenka má jedenáct znaků nám nepomohla. Druhá byla už lepší, ve větě „Dalibor rychlý mě třikrát okradl tady vedle, ale prý hurá." jsem poznala všechny slovní druhy pěkně za sebou, ale i přesto se nám z původního textu nepodařilo nic vymyslet. Asi nebyla tato šifra na vhodném místě, protože zpětně se mi tak těžká nezdá. Ale po absolutní beznaději lomcováni ranní zimou jsme si zavolali o řešení SADY V NOVAKA.

03:05 hod. – 8. šifra – HRADECKÝ FANTOM

Zápis ve vrcholové knížce 22.

Po krátkém přesunu na další stanoviště se ukázala výhoda krátkých přesunů, kdy po beznadějné šifře následovala šifra, se kterou jsme věděli hned, co máme dělat, a tak jsme se s chutí pustili do ní a zapomněli na předešlý neúspěch a selhání. Něco podobného jsme už někde dělali, takže malým problémem bylo jen najít zastávky, protože jako nemístní jsme netušili, kam se dívat. Ale i tuto překážku jsme překonali a vyšla nám změť písmen, ze kterých Romča přečetla HOTEL LTC, který naštěstí byl v mapě uveden.

04:00 hod. – 9. šifra – GOLGOTA

Zápis ve vrcholové knížce 15.

Po tomto úspěchu jsme vesele vykročili k dalšímu cíli. Ovšem tady nás úsměv opět přešel. Dvojice jsme určili docela rychle, našli i příslušné křižovatky a snažili se je i spojovat, ale nenapadlo nás jak. Zavolali jsme si tedy o nápovědu, která bohužel nebyla k ničemu, protože „Opakování je matka moudrosti" nám k ničemu nesedělo. Až teď víme, že jsme omylem dostali nápovědu až na další fázi, kterou jsme ještě neměli vyřešenou. Takže, když nás nenapadlo, co máme spojit, zavolali jsme si již o druhé řešení, které nás posunulo trošku dál. Ještěže to bylo řečeno orgy, jinak bychom pochybovali, že je to správně, protože to byl nejdelší přesun hry. Takto jsme tomu museli věřit a vyrazili jsme. Cestu jsme zvolili tak, abychom se nevyhnuli pumpě, kde jsme si mohli dát horkou kávu, která opravdu přišla vhod.

06:10 hod. – 10. šifra – ROVNOVÁHA

Zápis ve vrcholové knížce 16.

Na další stanoviště jsme došli už za svítání. Šifra se tvářila tak, že ji bude třeba rozstříhat a nalepit na kostku, ale tím jsme se nezdržovali a začali luštit rovnou z celého papíru. Šlo to nadmíru dobře a za chvíli nám vyšlo PŘÍŠTÍ STANOVIŠTĚ JE V ULICI MACHKOVA NA MODRÉ TRUBCE U RYBNÍČKA.

07:00 hod. – 11. šifra – MATEŘÍDOUŠKY ZA DVACETIKORUNY

Zápis ve vrcholové knížce 14.

Toto stanoviště jsme už znali z minulé šifrovačky, ale nyní jsme tu byli nad ránem, tenkrát před setměním. Na jednotlivé členy začala padat únava, Pavel třeba odpadnul už úplně. Název i celý text se nám zdál dost podivný, ale neměli jsme žádné vhodné nápady. Ani nápověda nám nic neřekla, takže jsme volali o řešení. A ani teď mi není šifra moc jasná a určitě bychom na ni nepřišli, ani kdyby byla v jinou hodinu. Takže jsme si ušetřili aspoň zbytečné trápení a mohli vyrazit na MOST U SOUTOKU UPROSTRED ZAP KONCE.

08:05 hod. – 12. šifra – SEVERNÍ DVOUKROKOVÁ

Zápis ve vrcholové knížce 14.

Zde jsme opět obdrželi šifru, která se měla aplikovat na kostku. Po nápovědě „Prozkoumejte důkladně zadním koncem propisky kostku" jsme celou kostku proťukali, ale kýženého výsledku jsme se nedobrali. Že je v tužce magnet, jsme samozřejmě neodhalili, a myslím, že i kdyby jo, tak nám to až tak moc nepomohlo. Čas pomalu ubíhal a my chtěli za každou cenu dojít do cíle. Zavolali jsme si tedy o řešení.

09:30 hod. – 13. šifra – ČTVEREČKY

Zápis ve vrcholové knížce 11.

Na dalším stanovišti jsem koukla na čáry a byla si jistá, že tuto šifru znám. Bohužel se jednalo o zcela jinou, takže mnou zamýšlený převod pomocí tabulky nevyšel. Měla jsem problémy, kde který znak končí a tu mě napadlo vše spojit barevnou tužkou a najednou vidím, jak se mi pod prsty objevují jednotlivé číslice. Měla jsem fakt radost, že jsem udělala konečně jednu šifru bez nápovědy a úplně sama. Výsledkem bylo DALSI STANOVISTE HRISTE PODEBRADOVA KUKLENSKA.

10:15 hod. – 14. šifra – ZEMĚKOSTKA

Zápis ve vrcholové knížce 14.

Na posledním stanovišti na trase konečně došlo na zeměpis, kvůli kterému jsme sebou táhli atlas světa. Jednotlivé státy jsme s drobnými opravami dali dohromady a vyšlo nám ASIJSKÁ HLUBINA. A tady jsme byli v koncích. Je tu nějaká hospoda nebo místo, kterému se tak říká. Nebo, jak napadlo Terezku, je třeba najít na mapě v Asii nějakou hlubinu a tu převést na místní název? Sice jsme tomu nechtěli věřit, že by orgové nehradečáky tak znevýhodnili, ale přeci jen to nebylo 100%. Tu jsme si vzpomněli na jednu poznámku, kterou na jednom stanovišti omylem vypustil jeden org a chytli jsme se toho. Vhodně položenou otázkou jsme z místního kolemjdoucího dostali tu správnou informaci a vyrazili jsme k cíli. Terezka tomu moc nevěřila, ale pořád jsme ještě měli čas, že kdyby to nebylo ono, že si zavoláme o nápovědu.

11:15 hod. – cíl – EMPATIE

Zápis ve vrcholové knížce 13.

Kousek před cílem jsme už věděli, že jsme dobře. Do klubovny jsme vpadli plni radosti, že jsme úspěšně došli. Ale čekal nás tu ještě jeden poslední úkol. Museli jsme na otázku od orgů odpovědět každý sám, ale stejně. Naštěstí první otázkou bylo, která šifra se nám nejvíce líbila, a na tom jsme se shodli už při samotném luštění, takže kutálení kostky jsme měli všichni.

Takže jsme došli naši druhou Sovu a byli jsme celkem spokojeni. Na závěr jsme orgům ještě vyplnili dotazník a vcelku jsme vše pochválili. Konečné pořadí jsme se na místě nedozvěděli, tak jsme vyrazili směrem k nádraží, kde jsme poobědvali v nedaleké čínské restauraci a pak sedli na vlak do Prahy.

Z celkového počtu 15 šifer jsme vyluštili i s nápovědami 11 a umístili jsme se tak na krásném 9. místě z 26 startujících týmů v kategorii Pohoda.