Reportáž orgů

Milníkem při přípravě Sovy je kupodivu Sendvič. Ten víkend se sejdou Pralinky a vzájemně si testují Svíčky a Sovu. Popravdě Tomáš testuje Sovu jen pár hodin. Zato zbytek se trápí se Svíčkami od pátku až do neděle. Sendvič je vlastně jen taková třešinka na dortu v šifrovacím víkendovém šílenství.

Sova byla naposledy pořádně v lesích v roce 2013. To byla ještě noční a dlouhá. Proto jsem se rozhodl, že letošní Sova bude lesní. Ve spolupráci s OK99 jsem sehnal mapy, spojil je do jedné velké. Trasu jsem ještě v zimě přesně neplánoval, protože systém referenčních bodů mi umožňoval s trasou manipulovat podle potřeby.

Do Sendviče se nám podařilo dát dohromady většinu šifer. Chyběla nám jen úvodní šifra a měli jsme rozpracovanou jednu nepapírovou šifru, která se v průběhu jara ukázala zcela nepoužitelná a nahradila ji šifra Skoro v cíli.

Na jaře při orienťáckých trénincích jsem začal vyhledávat vhodná stanoviště. Start měl být původně u Biřičky a vše mělo končit u lávky ve školce U tří veverek. Ověřování mapy vůči skutečnosti ukázalo, že východní část mapy se dost změnila. Neseděly hustníky, oplocenky a většina posedů zmizela. Naopak jsem do mapy zanesl krmelec u 12.

Před prázdninami jsme odladili šifry a vše poslali na otestování.

Skoro jako každý rok nám zase vybouchl cíl. Když jsme chtěli napevno dohodnout cíl, tak se ukázalo, že už je obsazený. Po několika neúspěších se nám povedlo v červenci dohodnout cíl v klubovně OK99. Tím se změnil směr hry. Šifry už prošly dvěma koly testování a nechtěl jsem měnit jejich tajenky, protože bych tam zanesl chyby. Naštěstí orienťácká mapa s referenčními body mě zachránila. Stačilo body přemístit a přeházet pořadí šifer. Sice se například Nekorektní dostala ze 4 na 2 stanoviště, což mi nepřišlo moc hezké, ale tou dobou s tím nešlo už moc dělat.

Po změně se musel provést další terénní test, zda vytipované náhradní stanoviště odpovídají realitě. Zuzka dostala mapu a mapovala od 1. do 7. stanoviště. Během tohoto testu mi holky přesunuly 3. stanoviště od zapadlého posedu k novému posedu, který nebyl v mapě. Našli jsme nový střed opsaných kružnic. Navíc strom v bažině je v tomto směru lépe dohledatelný. Takže změna směru zjednodušila trasu. Protože Kačku bolely nožičky, osmičku jsme neobcházeli. Devět a deset známe velmi dobře z tréninků. Po změně směru trasy prošly šifry ještě dvěma testy. Drobné připomínky jsem zapracoval.

Nemilé překvapení přišlo i od Městských lesů. V první řadě jsme museli zaplatit za pořádání neziskové hry. Část peněz z účtu města šlo na jiný účet města. Museli jsme nahlásit přesnou trasu hry, aby nevznikla kolize s dalšími akcemi. Asi za měsíc se mi ozvala paní, že se dodatečně dohlásil dětský běh, který koliduje s naší hrou. Když jsme se bavili s organizátorem, tak jsme pochopili, že budou startovat odpoledne. Bude to dětských běh se psy. Start bude na Biřičce a cíl u Cikána. Střet s naší trasou měl být pouze na jedné křižovatce. Realita byla bohužel jiná. Prostor druhé části Sovy byl zamlíkovaný a po mnoha cestách se řítily nebezpečné koloběžky tažené psy.

Týden před hrou probíhal hekticky, sháněli se potřebné věci a občerstvení na hru, dokresloval jsem Obrázky, kluci tiskli šifry.

Celý pátek odpoledne a večer jsme připravovali vytištěné materiály, mapy, dávali dohromady klíče apod.

Na startu jsem pochopil, co je ve skutečnosti 85 týmů. Kde jsou ty časy, kdy jsme měli dvacet týmů. Všechno bylo jednodušší. Začala se nám tvořit fronta, kterou se podařilo jen taktak odbavit. Příští rok na tom budeme muset zapracovat a asi uděláme víc front. Po mém kiksu na startu o času konce hry, vše běželo, jak na drátkách. Každý si odvedl svoji práci a za to všem orgům moc děkuji.

Velký dík patří i Tomášovi. Jeho systém nám šetří hromadu práce. Popravdě bez něho si nedovedu při takovém to množství týmu představit, že bychom Sovu vůbec realizovali.

Pexeso

Dlouho chyběla startovní šifra. Ta nás napadla při cestě na Krůtu. Hodně mě inspirovala šifra z letošního Napamlu http://www.napalmne.cz/…2_zadani.pdf, která je prostě geniální.

Do šifry jsem chtěl napasovat orienťácké značky, aby s nimi týmy začaly co nejdříve pracovat, protože Pětka posed měla přímo v sobě.

Po testech Gimli překreslil pár mých neumělých obrázků, které nikdo nepoznával. Testy ukazovaly, že nejtěžší bude „Dělá, jako by se nechumelilo“. V prvních verzích se používalo z tohoto rčení písmeno S do slova DESET. Testeři bez tohoto pořekadla netušili, jestli mají přičítat DEVET nebo DESET. To jsem na poslední chvíli ošetřil.

Nekorektní

Šifru Gimli založil na rozpoznávání známých osobností. Při pohledu z dálky jsou vidět rozmazané obličeje, při přiblížení zase ostré obrysy. Tato šifra měla asi nejvíce verzí. Původně měla být na druhém stanovišti jiná, podle mě lehčí šifra, ale změna trasy na poslední chvíli tomu zabránila.

Dlouho se řešil výběr osobností. Musely být všeobecně známé. To je problém, protože každý zná někoho jiného. Výhodu určitě měly více početné týmy. Museli jsme se vyhnout známým příslušníkům královských rodů, protože tam není zcela jasné, jestli brát neznámé příjmení, nebo známe křestní jméno. Snažili jsme se vybírat osobnosti, tak aby se nemuselo moc používat modulo 26.

Problém byl i s tiskem. Osobnosti se rozpoznávaly jinak na monitoru a jinak po vytištění. Měnily se různě jejich podobizny. Největší problém dělal Putin. Toho nešlo přes Schwanzenberga dlouho poznat.

Gimli si mnohokrát spílal, co to vymyslel za šifru. Bohužel po tolika změnách nám i posledním testerům uniklo, že jsou tam až na Izera unikátní písmenka jmen.

Řidič

Šifra je založená na nápadu číselného označení dálnic. Šifra měla fungovat jako nápadová, kdy si tým při rekonstrukci tras na mapě uvědomí, že řidič jezdí po dálnicích. Prapůvodní verze byla natolik přehintovaná, až se stala hůře luštitelnou. Proto se část hintů odstranila, ale omylem tam zůstala třeba indulona modrá. Nějak testerům nevadila. U testerů se stávalo, že poznali čísla dálnic, ale pak je odmítali sečíst. Proto tam zůstal hint na „SECTI TO“. V terénu jsme pak viděl, že některé týmy neměly adekvátní mapu, kde by byly dálnice označeny. Těžko se popisuje mapa, aniž by se nenapovědělo.

Dva rody

V únoru jsem si přestavoval ta lesní stanoviště a že porostou houby. Už jsem u oranžové trubky viděl hříbek a o kus dál červenou muchomůrku. A tak přišel nápad na tečku a čárku na spodku klobouku. Dal jsem dohromady první verzi šifry a předložil jsem ji k testu Tomášovi. Ten nic neříkal a počkal až mi začneme luštit Svíčkový ODRANEC. Satan a Koloděj mi byl jasný hned. Pak už zbývalo z googlem dohledat takové věci lakýrku a doluštit šifru založenou na stejném principu jako Dva rody. Nakonec jsme se dohodli, že šifru na stejném principu na Sově necháme, protože průnik hráčů Svíček a Sovy není až tak velký.

V průběhu testů došlo k drobným úpravám. Vynechal jsem všechna přídavná jména, která nebyla navázána na houbu. Vyhodil jsem muchomůrku citrónovou, protože existuje i nějaký podruh hřibu citrónového. Na žádost testerů jsem neponechal ani hřib pravý, i když botanicky se jedná o označení více různých druhů hřibu.

Obrázky

Moje nejproklínanější šifra – za trest opíšeš 200×: „Nebudu příště vymýšlet složité šifry na výrobu.“

Jedno zimní odpoledne Zuzka s Alčou píšou domácí úkol. A Zúza neustále gumuje a přepisuje chyby. Když to trvalo už delší dobu, tak mi Alča nadhodila, že má šifru. Ať použiji gumovací a normální pero.

Po čase jsem tento nápad realizoval a udělal šifru Obrázky. Opět vzniklo více verzí, kdy např. konzervu plnou éček nahradilo Španělsko apod. Dlouze jsme přemýšleli, jak by měly týmy šifru zahřívat, a přitom jim moc nenapovědět. Svíčku jsme zamítli, protože by podpálily les. Favorit ohřívací sáček byl nakonec zavrhnut, protože, když by ho tým omylem zlomil, tak by měl smůlu. Nakonec jsme skončili u toho, že dostanou prázdnou nepíšící propisku s vhodně kulatým koncem.

Tato a ještě Nekorektní šifra způsobila, že jsem musel všem testerům posílat šifry poštou, ale asi se to vyplatilo.

14 dní před hrou jsem začal pomalinku kreslit šifry. Vzor jsem položil na sklo, podsvítil lampičkou a začal obkreslovat. Měl jsem velký strach, abych nezapomněl během monotónní činnosti správně střídat pera. Snad se mi to nestalo. Výroba jedné kopie na začátku trvala okolo 6 minut. Pak jsem to stáhnul asi na 4 minuty. Chtěl jsem, aby tým dostal minimálně dvě kopie, aby neměl zábranu si jednu vygumovat. Původně mělo být stanoviště nehlídané, ale to znamenalo udělat další záložní kopii pro každý tým. Po krátkém výpočtu jsem se rozhodl, že obětuji jednoho orga a bude to hlídané stanoviště.

Pár dní před hrou rosničky strašily kapkami deště. Proto jsme se rozhodli, že mapy schováme do A3 pláštěnek. Tím půjde špatně rýsovat do mapy opsaná kružnice. Proto doplňujeme vybavení o trojúhelník s ryskou a původně nepíšící propisku měníme na permanentní fix.

Kukačka

Kukačka je Kačenka, která jí doma kukuřici z plechovky. A šifra je na světě, jen se musí najít správná jména. Pozor jen na testery, kteří nacházejí Ditu místo Edity, místo Evy Andul apod. Větička o delších a správnějších jménech tomu měla zabránit. Naštěstí pak testeři zachytili prvosenku místo petrklíče. Ale u některých týmů později doplněná větička způsobila více zmatků.

Pětka

Tuhle šifru stvořila a testovala Alča spolu se Síbou během expedice Pralinek. Jediné, co se pak ladilo, byly nápovědné řetězce, které tam v prvotní verzi vůbec nebyly. Šifra byla založena na postupném převodu mezi různými kódováními.

Tahle šifra byla brána jako jedna z těžších, která měla rozhodovat o pořadí.

Souboje

Druhá těžká šifra. Mnohým testerům nedělalo problém rekonstruovat šachovnici, ale pak udělat následující krok – najít semafor. Částečně mohl napovědět název. Při konstrukci šifry vznikala mnohá omezení, která velmi rychle vyloučí některé tajenky. Šachovnice je docela malá, některá písmena musí být kódována silnými figurami. Na začátku slov nesmí být znaky ukazující doleva a na konci tajenky písmena ukazující doprava atd. Po mnoha pokusech jsem našel tajenku, která měla jen jednu neelegantnost v prohození písmen ve čtyřce. Doufal jsem, že tým, který postoupí v luštění tak daleko, bude schopný provést jednoduchou přesmyčku. To naznačovaly i testy. Realita byla u nějakých týmů jinde.

Během testování se několikrát pouze měnila slova na šachovnici, aby lépe a jednoznačně charakterizovala políčka nebo figurky.

Skoro v cíli

Tato šifra měla zapojit celý tým při hledání asociací. Na Sově už byl několikrát použit princip, kdy více asociací jde asociovat dalším slovem. Proto jsem se přiklonil ke klasickému šifrovacímu postupu. Tým si musel v tomto případě všimnout 26 písmen a udělat si klíč. V průběhu testů se hlavně měnily slova na asociace.

Klíče

Letos jsme po letech chtěli zařadit nepapírovou šifru. S ní je vždycky problém, jak zajistit, aby nevznikaly fronty. Proto jsme se rozhodli, že zařadíme nízké lanové překážky. Nelákala mě představa statické fronty, kdy hráči jen tak postávají, až někdo opustí klíče. Lanové překážky se většinou potkají s úspěchem části hráčů a u malých dětí. Ale víme, že část hráčů je nemá ráda. Proto jsem se snažil Kubu kontrolovat, aby překážky udělal dostatečně jednoduché. Všechny překážky až na jednoduchou slacklinu mi přišly triviální. Ale chápu, že to je osobní názor. Abychom fronty minimalizovali, byly překážky ve dvojím provedení, jednoduché a krátké (zkuste si vzpomenout na Sovu 2011, kdy jsem Kubu neuhlídal) a svazky ve 4 kopiích. Osobně mi nepřišlo, že by se tvořily extra dlouhé fronty.

Svazek klíčů představoval základní šifrovací princip. Na 10 stanovišti jsme ho naschvál vyfotili, aby cestou k cíli probíhala v týmu diskuze, co svazek znamená, a po překonání překážky už týmy věděly, co mají s klíči dělat.

Dlouho jsme řešili, jak zaručit, aby svazky neměly zrcadlové řešení. To se zajistilo výběrem vhodných písmen, které nemají zrcadlové dvojníky. Jediné písmeno O s možným zrcadlovým písmenem W bylo vyfoceno na stanovišti 10.

Docela mě překvapilo, kolik týmů si vůbec nepovšimlo uzlů a heslo prolámaly hrubou silou.

Organizačně je takováto šifra pro orgy hodně složitá a dost tříštila cíl. Nejsem zcela přesvědčený, jestli podobnou šifru příště organizovat. Proto jsem založil vlákno na fóru.

Závěr

Děkuji orgům za odvedenou práci. Děkuji všem za komentáře a reportáže. Budou mi velkou podporou do dalšího roku.

Sepsal Martin